
Kryptoměna ústředním bodem války
24. února 2022 přišla zpráva, o které si několik z nás myslelo, že ji nikdy…
Kryptoměna lze definovat jako digitální a nefyzické aktivum, kde se kryptografie používá k vytváření nových měnových jednotek a zabezpečení/ověření transakcí.
Existuje decentralizovaná měnová kontrola, což znamená, že měnu nekontrolují žádné banky ani úřady. To lze vidět na rozdíl od běžné fiat měny a norské koruny, kde měnu vydává a kontroluje centrální banka.
Jak ale kryptoměna funguje každý den? To vám vysvětlíme v tomto návodu!
Vzhledem k tomu, že kryptoměna je decentralizovaná, kontrola nad měnou musí být rozdělena jiným způsobem. Ve většině případů tento proces prochází blockchainy, které lze považovat za veřejné databáze nebo digitální účetní knihy pro různé transakce.
Blokové řetězce lze považovat za virtuální řetězce skládající se z bloků. Každý blok obsahuje data a informace o poslední transakci a také o všech předchozích transakcích v ostatních blocích. Bloky jsou tak spojeny dohromady v „řetězcích“.
Blockchain je odolný vůči jakýmkoli změnám dat uložených v databázi. Není možné změnit data, aniž by bylo nutné později změnit všechna data, která byla uložena, a to je v praxi téměř nemožné.
Pomocí blockchainů lze transakce zviditelnit všem v síti. Bude také možné sledovat jakoukoli transakci a všechny převody budou zaznamenávány. Když je transakce zaregistrována, nikdo nemůže popřít, že k ní došlo.
Jak fungují kryptoměny a blockchainy? Abychom tomu lépe porozuměli, je také dobré vědět, jak se blockchainy ovládají. Není to konkrétní nebo centrální správce, kdo spravuje blockchain, ale spíše peer-to-peer síť.
Na blockchainy se můžete dívat jako na distribuovanou a distribuovanou účetní knihu. V této knize lze ukládat a ověřovat převody mezi různými stranami.
Díky tomuto procesu jsou blockchainy velmi vhodné pro systémy, kde člověk nemusí důvěřovat správcům dat.
Bitcoin je znám jako úplně první kryptoměna, která přišla na trh, a byla také první, která skutečně implementovala blockchainy. Samotná technologie byla navržena již v 80. letech 20. století, tehdy však šlo pouze o teoretické modely.
Osoba nebo lidé stojící za bitcoinem vystupují pod pseudonymem Satoshi Nakamoto a nikdo s jistotou neví, kdo bitcoin skutečně vyrobil.
Dnes existuje mnoho různých typů kryptoměn, které fungují na bázi technologie blockchain. Zmínit můžeme například Ethereum, což je po Bitcoinu druhá největší kryptoměna.
Blockchainy však byly implementovány i v jiných systémech a kontextech. Technologii využívají mimo jiné univerzity a ministerstva. Mnoho lidí věří, že technologie blockchain může výrazně zefektivnit každodenní život.
Blokové řetězce dostaly svůj název, protože jsou to bloky transakcí, které jsou uspořádány v nepřetržité řadě. Každý řetězec bloků začíná takzvaným rodičovským blokem nebo rodičovským blokem, což je blok 0.
V bloku 0 budou uloženy informace. Může se jednat o jakýkoli druh údajů, ale zpravidla se jedná o peněžní transakce typu «A převádí 100 korun na B». Po uložení určitého množství dat tohoto typu se vytvoří blok.
Bloky mají také hodnoty notch, tj. funkce, kde parametry, které přicházejí, mají náhodné množství dat a funkce vrací pevnou číselnou hodnotu. Od zadaných parametrů není možné zpětně počítat.
Jinými slovy, je velmi nepravděpodobné, že přijdou dva různé parametry se stejnou číselnou hodnotou. Uložené bloky se budou skládat z následujících součástí:
Jak funguje kryptoměna z hlediska růstu blockchainu? V blockchainu budou pravidelně přidávány nové bloky. U bitcoinu bude přibližně každých deset minut přidán nový blok. Pro Ethereum se nové bloky přidávají přibližně čtyřikrát za minutu.
V těle bloku daného bloku «B» budou shromažďovány transakce a v záhlaví bude uloženo časové razítko a číselná hodnota (jedná se o jednorázový kód). V záhlaví bude také uložena hodnota notch nadřazeného bloku „A“. Blok «B» bude vždy obsahovat hodnotu zářezu z bloku «A».
Jinými slovy, tvoří řetězce, které budou ukazovat zpět na předchozí blok, a to je to, co vedlo k názvu „řetěz bloků“.
Jednou z výzev distribuovaného účetnictví a digitálních měn je, že je relativně snadné manipulovat s hodnotami digitálních dat. U tradiční měny v centralizovaných měnových systémech to lze snadno zvládnout prostřednictvím třetích stran, které ověřují platby.
V tradičních centralizovaných systémech lze zkontrolovat, že měna nevzniká jen tak z ničeho. V distribuovaných systémech neexistuje žádná třetí strana, která kontroluje transakce.
Tento problém řeší řada serverů, označovaných jako uzly, ukládající kopie distribuované účetní knihy. Uzly ověří správnost různých transakcí.
Transakce mohou dorazit do různých uzlů v různých časech. Je tedy pouze první, který je považován za skutečný.
Zde se používají algoritmy, jako je proof-of-work, kde server, který může indikovat, že k ověření transakce bylo použito určité množství datového výkonu, je považován za skutečnou účetní knihu. Bitcoin patří mezi měny, které používají proof-of-work.
Pokud chce osoba A poslat peníze osobě B, musí osoba A použít svůj osobní klíč k potvrzení podrobností transakce. Zpráva obsahuje vstup o všech transakcích, které A přijal, aby bylo potvrzeno, že dotyčná osoba má dostatek peněz.
Zpráva také obsahuje informaci o množství, tedy kolik chce A poslat B. Zpráva obsahuje i výstup ve formě veřejné adresy / klíče B.
Zpráva je poté odeslána do distribuované sítě peer-to-peer, kde si těžaři mohou ověřit, že jsou všechna data správná.
Kryptoměna funguje odlišně od tradiční měny a ve většině případů je založena na využití blockchainů.
Měna je decentralizovaná a blockchainy obsahují data o všech transakcích. Doufáme, že náš průvodce byl poučný, ale naštěstí nemusíte rozumět všem mechanismům, které za ním stojí, abyste si mohli kryptoměny užít!
[sc_fs_multi_faq headline-0=“h2″ question-0=“Hva er blokkjeder?“ answer-0=“En blokkjede er en desentralisert regnskapsbok som er digital, og som lar en spore, registrere og offentliggjøre transaksjoner.“ image-0=““ headline-1=“h2″ question-1=“Hvor kjøper jeg kryptovaluta?“ answer-1=“Du kan kjøpe kryptovaluta hos kryptobørser som for eksempel MiraiEx og eToro.“ image-1=““ headline-2=“h2″ question-2=“Hvilke bruksområder har blokkjeder?“ answer-2=“Blokkjeder brukes innen kryptovaluta, men også innen forskning, utdanning og andre områder.“ image-2=““ count=“3″ html=“true“ css_class=““]